Zpráva z II. výcvikového semináře interkulturních dovedností pro psychology

Sekce interkulturní psychologie při ČMPS uspořádala druhý výcvikový seminář, který se konal v Akademii věd ČR v Praze dne 29. dubna 2009. Vystoupili zde s příspěvkem: Mgr. Marcela Bužgová a Bc. Sylva Hampalová, PhDr. Šárka Alföldy, Daniel Messele, MA, Ing. Zuzana Glosíková a Ing. Klára Šimonová.

Mgr. Bužgová a Bc. Hampalová ze Správy uprchlických zařízení MV ČR přednesly kasuistiku ženy z Arménie žádající o mezinárodní ochranu. Žena, jež žila v Arménii v konfliktním partnerském vztahu, po přesídlení se svou 10letou dcerou do ČR prožívá výrazné psychické i somatické obtíže. Po psychologickém vyšetření v ČR jí byla diagnostikována suspektní dissociativní porucha s histriónskými rysy. V příspěvku byly v této souvislosti projednávány interkulturní rozdíly arménské a české kultury, zejména z hlediska kulturní dimenze dle G. Hofstedeho „Vyhýbání se nejistotě“ a dle F. Trompenaarse „Neutralita – Emocionalita“. Posouzení těchto kulturních aspektů spolu s vysokou pravděpodobností prožívaného akulturačního stresu by mohlo vnést nové pohledy do diagnostiky obtíží této ženy.

PhDr. Alföldy z FF UK referovala o svém výzkumu, při němž vychází z hloubkových narativních rozhovorů s českými vrcholovými manažery, kteří absolvovali dlouhodobý pracovní pobyt v Číně. Do výzkumu jsou zařazeny osoby, které byly do Číny vysílány nadnárodními firmami působícími v ČR. Ve svém příspěvku uváděla na příkladu kasuistik faktory úspěšné adaptace a maladaptace českých manažerů v podmínkách výrazně odlišné čínské kultury. Byly diskutovány odlišnosti v základních hodnotách, v komunikaci, v pojetí času, v týmovém chování, v pracovní motivaci a výkonnosti atd. Závěrem byly shrnuty zdroje stresu a opory působící ve specifické situaci dlouhodobého pracovního pobytu v odlišné národní kultuře a následně vyplývající některé adaptační strategie.

Kolega Messele se ve svém referátu zabýval problematikou incidence HIV v Etiopii a poukázal na souvislosti této problematiky s problémem výživy, místní kulturou a způsobem života. Jedním z kulturních rysů, které šíření AIDS podporují, je pocit hanby, který sdílí rodina nemocného, který následně vede ke skrývání a popírání skutečného stavu. To, že na šíření AIDS má vliv i životní styl. Lze doložit rozdíly v incidenci choroby u mužů vykonávajících odlišná povolání (horníci, veřejná doprava).

Ing. Glosíková popisovala zvyky Egypťanů. Upozornila, že rozdíly ve vnímání času mohou na cizince působit stresově až nepřátelsky, neboť „přesný čas je pouhým výmyslem západního světa“, a tak Egypťané chodí na schůzky vždy o dost pozdě, dále překvapení, že se nikdo za nic neomlouvá, nýbrž konstatuje, že Bůh to tak chtěl. Dále se věnovala popisu rozdílů ve veřejné správě, a to zejména hrubému zacházení se žadateli o cokoli atd.

Ing. Šimonová se na základě známé křivky Kulturní šok – Akulturace snažila posluchačům přiblížit kulturní šok Češky v Izraeli, která v euforické fázi vnímá jen nádheru biblické země a krásu okolní krajiny, načež ve fázi kulturního šoku balí kufry a hodlá ze země prchnout, neboť ve dne v noci kolem osady projíždějí tanky a jiná vojenská vozidla, ozbrojení vojáci hlídkují na každém kroku atd. Teprve později začíná cizinec oceňovat přátelství a vnímavost místních, dokonalou souhru košer stravy, perfekcionismus veřejných služeb atd.

Závěrem kolegyně Glosíková a Šimonová shrnuly svoje poznatky tak, že cestovatelé by měli být připraveni na to, že výjezd za hranice vlastní země bude velmi pravděpodobně spojen i se zdravotními komplikacemi, s duševním vypětím nejen při cestování, ale zejména při přizpůsobování se a pobývání v cizí kultuře. Přesto se ale vyplatí tato rizika podstoupit, neboť cestovatel takto získá nejen povědomí o jiném způsobu života, ale rozhodně si uvědomí i spoustu aspektů kultury, ze které pochází on sám.

Ing. Zuzana Glosíková, Ing. Klára Šimonová a PhDr. Šárka Alföldy