Sekce interkulturní psychologie

pořádala v Praze dne 17. října 2007 od 10.00 do 15.00 hod. odborný seminář na téma Interkulturní problémy v psychologické praxi. Cílem semináře bylo seznámit širší psychologickou veřejnost s poznatky a možnostmi využití interkulturní psychologie. V jednotlivých příspěvcích se věnovali řečníci následujícím vybraným tématům.

PhDr. Lior Behar ve svém příspěvku nazvaném „Mnoho kultur v jednom křesle“, pohovořil o svých osobních zkušenostech ze své klinické praxe v Praze, kde se často setkává s klienty z různých kultur. Název příspěvku však neoznačoval střídající se klienty v terapii, nýbrž obraz jednoho klienta ovlivněného více kulturami. Dr. Behar vedl diskuzi o čtyřech otázkách: 1. Co se s  klienty děje, když nežijí ve své rodné zemi? 2. Vyskytuje se něco kulturně specifického v patologii klientů? 3. Co je v chování klientů kulturně specifické a co je univerzální? 4. Jaký má být přístup terapeuta? Má brát v úvahu kulturní kontext klientova problému nebo jej považovat za univerzální? Z příspěvku vyplynulo, že dr. Behar se ve své praxi zpravidla nesetkává s lidmi lidi ryzích kultur, ale spíše se směsí více kultur v jednom člověku. Snaží se vidět klienta především jako člověka, od něhož se o jeho kultuře učí. Terapeutickou práci vnímá jako práci o lidech, nikoli o jejich odlišných kulturách.

Doc. PhDr. Luděk Kolman, CSc. z PEF České zemědělské univerzity v Praze hovořil o interkulturních problémech ve výcviku zaměstnanců. Uvedl, že většina výcviků manažerů pochází z USA a předpokládá nižší hodnoty indexu vzdálenosti moci (PDI) a indexu vyhýbání se nejistotě (UAI). Tato skutečnost v mnoha zemích včetně ČR způsobuje, že účastníci výcviku mají obavy z konfrontace a snaží se uniknout z nejisté situace. Doc. Kolman objasnil, že tam, kde je PDI nízké, není určeno, jak se chovat ke druhé osobě. Je proto nutné být v jednání s druhým obezřetný. Techniky jako např. nácvik asertivního chování jsou právě vyvolány touto potřebou. U nás je PDI vyšší než v USA, ale není extrémně vysoké. Proto lze u nás asertivitu využít, byť není tak nezbytná jako v USA. Doc. Kolman dále hovořil o zkušenostech s hledáním cest, jak použít výcvikové postupy pocházející z jiných zemí. Uvedl, že takové hledání často vede k nezáměrným modifikacím, které umožní účinné uplatnění metody, která je však natolik pozměněna, že se již vlastně jedná o metodu novou.

PhDr. Šárka Alföldy z FF UK v Praze přítomným pověděla o adaptaci českých pracovníků na indickou a čínskou kulturu při dlouhodobých pracovních pobytech. Vycházela ze svého právě probíhajícího empirického výzkumu. Stále vzrůstající současný ekonomický rozvoj i dosud nevyužitý obrovský ekonomický potenciál těchto dvou asijských gigantů velmi ovlivňuje celosvětovou ekonomiku včetně naší republiky. Řada pracovníků z ČR zejména v rámci nadnárodních společností odchází pracovat do Indie a Číny a je nucena se adaptovat na podmínky značně odlišné od naší rodné kultury. Dr. Alföldy účastníkům přiblížila výrazné odlišnosti kultury indické a čínské vzhledem k naší kultuře středoevropské. Zaměřila se na rozdíly v míře kolektivismu a individualismu, v hierarchii hodnot, životním stylu, náboženství, komunikaci, tradicích a zvycích atd., které výrazně ovlivňují každodenní život v těchto společnostech. Cílem jejího výzkumu je objevit rozhodující problematické oblasti pro adaptaci a realizovat interkulturní trénink pro jejich prevenci.

Mgr. Ing. Lucie Müllerová a Ing. C. L. Franco Ruiz z PEF České zemědělské univerzity v Praze v  příspěvku „Kolumbie - Česká republika, setkání kultur“ přiblížily vhled do vlastní kultury očima jedince z  kultury odlišné, Češky při pobytu v Kolumbii a Kolumbijky při pobytu v České republice. Hodnoty, rituály a symboly země byly líčeny z pohledu cizinky, která hodnotí a srovnává rozdíly, ale i popisuje oblasti pro obě kultury společné. Autorky příspěvku čerpaly z vlastní zkušenosti při dlouhodobých pobytech v uvedených zemích v letech 2006 a 2007. Příspěvek byl rozšířen i o ryze osobité prožitky autorek, které pro ně byly při pobytu v těchto kulturách dominantní.

Mgr. Ing. Martin Lukeš, Ph.D. z FPH Vysoké školy ekonomické v Praze seznámil účastníky s významnými multikulturními výzkumy, které v posledních dvaceti letech přispěly k nalezení univerzálních kulturních dimenzí. Za všechny je možné zmínit výzkumy Hofstedeho, Schwarze, Ingelharta či projekt GLOBE. Dále se věnoval česko-německým standardům, které lze úspěšně aplikovat ve firmách, kde společně pracují čeští a němečtí pracovníci. Porozumění interkulturním odlišnostem pak pomáhá zvýšit kvalitu vzájemné spolupráce a vyhnout se zbytečným nedorozuměním. Interkulturní psychologie může přispět též k odpovědím na otázku, jaká jsou specifika národních kultur ve vztahu k inovacím. Této otázce se tým pracovníků na Vysoké škole ekonomické v Praze aktuálně věnuje v rámci projektu 6. rámcového programu „CID – Culture and Innovation Dynamics: Explaining the Uneven Distribution of Human Knowledge“.

Seminář proběhl v příjemné atmosféře a po jednotlivých příspěvcích vždy následovala rozsáhlá diskuze všech účastníků.

PhDr. Šárka Alföldy
místopředsedkyně sekce
(Zpravodaj ČMPS, 73/2007)